19.02.2013 Pokračování evropské integrace je pro ČSSD nadřazeným cílem. Podepsání fiskálního paktu a schválení fiskální ústavy považujeme za zásadní. Tyto dvě věci nelze oddělovat, proto bude ČSSD podmiňovat souhlas s vládním návrhem fiskální ústavy následujícími kroky:
- Podepsání fiskálního paktu EU, jako výraz odhodlání ČR pokračovat v evropské integraci
- Plné promítnutí evropské legislativy do fiskálního paktu a nikoliv pouhé snahy o výrobu ukazatelů, které nejsou kompatibilní se standardy EU
- Vyčištění stolu. Pravicová vláda vyrábí skryté dluhy, především v oblasti čerpání Evropských strukturálních fondů. Vláda musí jasně sdělit, jak velký skrytý dluh přenechá příští vládě. Pokud tak neučiní, musíme předpokládat katastrofický scénář, který říká, že skrytý deficit bude v rozsahu 150 – 250 mld. Kč, tedy cca 4 - 7 % HDP
- Předložení prováděcího zákona k fiskální ústavě
- Posunutí hranice pro aktivaci dluhové brzdy z rozpětí 40 – 50 % HDP na 45 – 55 % HDP. Již jen proto, že za pravicových vlád se zvedl veřejných dluh z 28,28 % v roce 2006 na cca 45 % na konci roku 2012
Za předpokladu, že budou uvedené podmínky splněny, je reálná šance, že bude fiskální ústava schválena ještě v tomto volebním období.
Fiskální pakt a fiskální ústava jsou pro ČSSD dvě spojené věci, jedno v žádném případně nenahrazuje druhé. Pakt není pouze o dluhové brzdě či výši deficitů veřejných financí. Fiskální pakt je především o koordinaci hospodářských politik zemí, které platí eurem. Eurozóna potřebuje nejenom společnou měnovou politiku, ale také společnou fiskální politiku a obecně společnou hospodářskou politiku. Fiskální pakt je tedy kamenem na cestě ke společné fiskální a hospodářské politice, kterou eurozóna zoufale potřebuje pro své přežití. Na straně druhé pro země, které neplatí eurem je fiskální pakt především o tom, že podpoří úsilí eurozóny o její hlubší integraci a zavazují se provádět tuto hlubší integraci v okamžiku, kdy přijmou euro. Okamžitý dopad na země, které neplatí eurem je po podepsání paktu minimální.
Česká republika by měla odejít z dvouprvkové množiny zemí EU, které fiskální pakt nepodepsaly: Spojené království a Česká republika. Spojené království je země s obrovským finančním sektorem a jako bývalá koloniální mocnost, si může dovolit zahrávat s členstvím v EU. Česká republika je závislá na zpracovatelském průmyslu a takový hazard si nemůže dovolit. Je tedy v našem zájmu fiskální pakt podepsat a to i přesto, že k některým ustanovením můžeme mít vážné výhrady. Například závazek strukturálního deficitu veřejných financí menší než 0,5% HDP, může být v době hospodářské krize příliš zavazující a poškozující snahy o hospodářské oživení. Navíc celá řada zemí, které fiskální pakt podepsaly, neplní a ještě dlouho tento ukazatel plnit nebudou.
Ing. Jan Mládek CSc.
- Stínový ministr financí