08.08.2013 Občané České republiky se většinou domnívají, že hlas jejich země v Evropské unii význam nemá – uvádí se v nedávné analýze vnímání Evropského parlamentu, která vychází ze souhrnných výsledků průzkumů Eurobarometru, které byly prováděny v letech 2007 až 2012. Naopak, velká většina občanů v EU jako celku si myslí, že hlas jejich země význam má. Obdobně, 77 % Čechů si myslí, že jejich konkrétní hlas nemá v Evropě význam. Stejný pocit má v evropském průměru 55 % lidí. Na výsledky průzkumu jsme se ptali české poslankyně Evropského parlamentu, Olgy Sehnalová (ČSSD, S&D).
Paní poslankyně, jak si vysvětlujete výsledky těchto průzkumů?
Myslím, že jde o kombinaci mnoha různých vlivů, které dlouhodobě utvářejí veřejné mínění v České republice. U nás vítězí euroskeptismus, který prosazuje česká pravice a vesměs pravicová média. Rétorika „my“ a „oni“ je velmi jednoduchá, pohodlná a účinná. Nebereme se jako součást Evropské unie. Naopak Unie jakoby stála někde mimo nás a vnímáme ji ne jako příležitost, ale spíše ohrožení našich národních zájmů, které ale nejsme schopni jednoznačně definovat a tím pádem ani prosazovat. A zejména reálně, nikoliv iluzorně, zhodnotit skutečný vliv demokratických vlád malé země v dnešním globalizovaném světě. Malé a středně velké evropské státy, ke kterým patří i Česká republika, mají větší vliv v rámci evropských rozhodovacích procesů než jako figurky na mocenské šachovnici.
Jak je možné, že je v České republice vnímání občanů tolik odlišné od zbytku Evropy?
Jedním z důvodů je podle mne i jisté zklamání, které vystřídalo neúměrná a do jisté míry také naivní očekávání před naším vstupem do EU. Samozřejmě, že i zde existují různé zájmy a ne vždy jdou stejným směrem. Úkolem pro Českou republiku je být mnohem aktivnější a efektivnější v každodenní evropské politice. Možná méně okázalé hlasité rétoriky určené pro domácí publikum a více včasné aktivity a spolupráce uvnitř EU ve prospěch našich zájmů. Být u debat včas a být spolutvůrcem politik je nejlepším receptem proti tolik rozšířenému pocitu, že nám někdo ubližuje a že na nás zase přichystali (oni) nějakou boudu. To ale jednak vyžaduje čas a systematické budování pozice a hlavně je to mnohem méně mediálně záživné než "velké" kauzy typu pomazánkového másla a marmelády. Přínosy EU v každodenní rétorice nejsou tolik slyšet. I třeba pokud jde o vliv na naši domácí legislativu a kultivaci našeho vlastního právního prostředí. Co se hodí, si přivlastníme jako vlastní zásluhu, co ne, svedeme na Brusel. Evropská unie se buď mytizuje, nebo bagatelizuje, jak se to komu hodí.
Vnímání Evropské unie je úzce spojováno s evropskými dotacemi. Jaký mají vliv na veřejné mínění u nás?
Domnívám se, že přes nezpochybnitelný přínos evropských fondů se pro mnoho lidí u nás staly, bohužel, synonymem korupce a zbytečnosti, aniž by přitom lidé často věděli, o čem rozhoduje "Brusel" a za co odpovídá Česká republika. Myslím, že naše neschopnost čerpat tyto prostředky na skutečně smysluplné projekty, které by měly dlouhodobý efekt, je opravdu trestuhodně promarněnou příležitostí. Jistěže vznikla celá řada velmi dobrých a užitečných projektů, jejichž realizaci by si státní či obecní rozpočty ještě dlouho nemohly dovolit, ať už jde o projekty zlepšující životní prostředí, dopravní infrastrukturu a mnohé další, ale určitá pachuť a nedůvěra přesto u lidí existuje. Je to škoda.
Volby do Evropského parlamentu budou zanedlouho. Podle výše uvedeného průzkumu si velká většina lidí v České republice myslí, že poslanci zasedají podle své státní příslušnosti, což je opět velký rozdíl oproti zbytku Evropy, kde tomuto mylnému názoru v průměru podlehlo jen 38 % lidí. Co si o tom myslíte?
Volby to Evropského parlamentu v České republice nemají dlouhou tradici. Nedivím se proto, že je pro občany České republiky struktura Evropského parlamentu poněkud vzdálená. Je ale pravda, že zde chybí určitá informovanost, kterou ovšem letáčky a brožurky moc nezachrání. Hlavní roli by měla hrát aktivní komunikace evropských témat prostřednictvím sdělovacích prostředků. Na druhou stranu to, že běžní lidé nevědí, že v Evropském parlamentu zasedáme podle politické příslušnosti, nevidím jako nějaký ohromný vědomostní deficit. I když je samozřejmě dobré vědět, že Evropský parlament není jednolitý celek, ale zaznívají zde různé politické názory. Pojmy pravice, levice, liberální, konzervativní či zelená politika jsou zde jasně vyjádřeny, a kdo je ze které země, je spíše doplňková než zásadní informace.
Lidé v České republice podle průzkumu chtějí, aby se Evropský parlament přednostně zabýval tématem „řešení chudoby a sociálního vyloučení“. Téma, kterému se věnujete v Evropském parlamentu, tedy „zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví“ se umístilo v preferencích lidí na třetím místě. Jak hodnotíte tyto priority českých občanů?
Otázka chudoby a sociálního vyloučení v dnešní Evropě, Českou republiku nevyjímaje, souvisí s celkovou ekonomickou situací EU. To prostě nelze oddělit. Debaty o dalším prohloubení evropské integrace musí proto zahrnout i otázku sociální. Oblasti sociální politiky či daní byly až dosud doménou jednotlivých členských států, proto jsou to velmi citlivá a složitá témata, ale bude nezbytné otevřít i tyto dveře. Sociální soudržnost je jednou z těch hodnot, kterou Evropa nesmí opustit, nechce-li se vydat nebezpečnou cestou chaosu, nárůstu extrémismu a násilí. Že se řešení chudoby a sociálního vyloučení ve zmíněném průzkumu objevilo jako pro občany důležité téma, svědčí o tom, že si to lidé uvědomují. Osobně mne samozřejmě těší i zájem o téma ochrany spotřebitele. I zde je skutečně zcela namístě společný evropský postup. Týká se mnoha oblastí, kde vidíme problémy, i když často jen jako špičku ledovce - ať už jde o koňské maso, prsní implantáty, různé vynalézavé nekalé obchodní praktiky nebo třeba nemocnice, které odmítají ošetřit evropské občany v jiné členské zemi EU a mnoho dalších.
MUDr. Olga Sehnalová MBA
- Poslankyně Evropského parlamentu