27.09.2012 Není čas k mlčení, začíná ubývat dobra a lásky v lidech. Tato slova mi napsala jedna akademická malířka, která mimochodem kreslí i nádherná zákoutí v třebíčském Zámostí. Dodal bych k tomu, že se také vytrácí lidská moudrost, bohužel na místech nejvyšších.
Vlastnosti a hodnoty postavené na obecném dobru mají silného protivníka a tím je prospěch. Všechno hodnotíme slovy: jaký z toho budeme mít prospěch, kolik to vynese, o kolik si polepšíme ve finanční bilanci, nebo ratingové stupnici.
Výrok premiéra Nečase, odsuzujícího tzv. dalajlámismus, není úletem, jak se to snažil zmírnit ministr Schwarzenberg, je to výrok vycházející z tohoto myšlení a uvažování. Prospěje nám to v našem exportu, neprospěje, tak pryč s tím. K čertu s nějakými hodnotami, s lidskými právy. Přizpůsobíme své názory tomu, co nám prospívá, ohneme se, abychom neměli nějaké problémy snadněji se nám žilo. Připomíná mi to ohnutí v době normalizace, následky si neseme dodnes.
Výsledek tohoto myšlení a bohužel i rozhodování můžeme pociťovat na mnoha rozhodnutích a především reformách současné vlády.
Věřil by někdo před několika lety, že se lidé budou skládat na jídlo pro ty, kteří díky zpackané sociální reformě nedostali včas svoje dávky? Věřil by někdo, že důchodce řekne svému lékaři ať mu ten lék nepředepisuje, protože doplatek je pro něj neúnosný? Věřil by někdo, že lidé pobírající nějaký příspěvek od státu budou označkováni tzv. sKartou a nezaměstnaní se budou hlásit dvakrát týdně na poštách jako nějací zločinci? Věřil by někdo, že se u nás denně stanou 4 sebevraždy? Věřil by někdo, že mezi často skloňovaná slova přibude výraz exekutor a na každém rohu na nás svítí reklama nabízející vymáhání dluhů?
Něco je špatně. Většina národa cítí tuto skutečnost, můžeme se lišit v tom, jak postupovat a kdo to má napravit, ale musíme vyjádřit vůli k nápravě nejenom slovem, ale také životním postojem. Politický a duchovní indický vůdce Mahátmá Ghándí řekl, „kořen všeho zla je lidská chamtivost“.
Za mnoha spáchanými reformami současné vlády můžeme vidět chamtivost velkých korporací, bank, penzijních fondů a spřízněných firem s politiky. Chamtivost mocných na úkor těch slabých. Ve jménu reforem, které chtěly zabránit zneužívání sociálních dávek, byli potrestáni všichni, i ti, kteří si je zaslouží. Podplácení lékařů za účelem lepší péče, bylo nahrazeno normou zvanou nadstandard.
K moudrému vládnutí musí být jasná koncepce vývoje naší společnosti, jasný vztah k bohatství, které společnost produkuje a které se nemůže hromadit na jednom místě, kde nikomu neprospívá, nikomu nic nedává a ani se nedá spotřebovat. K moudrému vládnutí patří snaha zaměstnat pokud možno co nejvíce lidí, kteří se budou podílet na tvorbě bohatství, ale také na jeho spotřebě.
Není čas k mlčení a mnoho lidí už nemlčí a vyjadřuje nahlas svůj názor. Vydali jsme se špatnou cestou, kde ekonomické a pro někoho prospěšné normy určují jaké budou vztahy mezi lidmi, místo aby tomu bylo naopak. Mlčení již bylo prolomeno mnohými demonstracemi a projevy odporu vůči současné koaliční vládě.
Říjnové volby jsou velmi vhodnou příležitostí vyjádřit svůj postoj, nejsme vůbec bezmocní, nechceme nemožné, chceme nahradit aroganci slušností a slabošské podléhání mocným kmotrům moudrou politikou k dobru všech.
Mgr. František Bublan
- Člen Poslaneckého klubu