25.04.2017 Česká republika se dlouhodobě potýká s vysokou mírou odlivu kapitálu do zahraničí. Formou dividend odteklo v minulém roce do zahraničí více než 288 miliard korun, což laťku rekordu posunulo opět o něco výš.
Významnou měrou se na tom podílí finanční sektor. Jen v letech 2010 až 2014 na konta svých zahraničních vlastníků tímto způsobem odcestovalo z republiky více než 460 miliard korun. Je sice chvályhodné, že vysoká ziskovost bank v ČR je více než dvojnásobná než průměr v EU, pohříchu se to však nikterak nepromítá do peněženek českých občanů, ba ani do příjmů státního rozpočtu.
Na to, že má naše ekonomika s odlivem kapitálu z finančního sektoru problém, upozornila též vládní studie. Zatímco v ČR finanční sektor nepodléhá žádnému speciálnímu zdanění, v celé Evropě je to běžné. Z 28 zemí Evropské unie jich finanční sektor daní hned 15. Všechny státy v regionu střední Evropy bankovní daň mají. ČR z toho pro banky vychází jako takový malý daňový ráj. Je nabíledni, že nízké daňové zatížení přispívá ke kladným číslům čistého zisku.
Nadprůměrnou výnosnost českého bankovního sektoru potvrzují i aktuálně zveřejněná čísla ziskovosti jedné z největších českých bank patřící do rakouské finanční skupiny Erste Bank. Jen výnos z české dcery tvoří 45 procent zisku celé této skupiny. Lze se pak bankám vůbec divit, že mají tendence vytvořený zisk následně stahovat z ČR a sanovat jím svá chybná obchodní rozhodnutí v zahraničí?
Problematické hospodaření velkých nadnárodních společností naznačují i další studie. Například zpráva nezávislého analytického centra Glopolis zmiňuje, že i přes nízké podnikové daně využívají zahraniční firmy daňových rájů k co největšímu snížení své odvodové povinnosti. Nejpesimističtější studie, která je k dispozici, odhaduje roční ztráty pro ČR na 57 miliard korun ročně. V případě bank umístěných v Česku se pohybuje zisk přibližně kolem 29 % z celkového objemu.
V této souvislosti připomínáme, že naše deficity státního rozpočtu vedle toho rázem vypadají jako poměrně malicherná záležitost. I proto si klademe otázku – jak s tím tedy dál?
K dispozici jsou tři rychlé kroky k větší ekonomické spravedlnosti. Dobrým základem by mohlo být přistoupení ke směrnici EU o harmonizaci daňových výjimek z daně z příjmu právnických osob, což by v konečném důsledku pomohlo omezit tzv. daňovou optimalizaci.
Dalším krokem musí být tlak, aby k danění docházelo tam, kde je vykonávána ekonomická aktivita. K narovnání systému pak přispěje speciální zdanění, které navrhuje ČSSD.
Právě stojíme před křižovatkou. Necháme si opravdu finanční prostředky dobrovolně odcházet z Česka pryč… Nebo řekneme korporacím, že současná forma zdanění rozhodně spravedlivá není?
Autoři: Michal Pícl (ředitel odboru analýz a informací Úřadu vlády) a Václav Votava (předseda rozpočtového výboru Sněmovny)
Text vyšel v deníku Právo.