26.06.2017 Česko je nejprůmyslovější zemí Evropské unie, což má své klady i zápory. S těmi zápory však můžeme pracovat jen tehdy, pokud si je přiznáme. Svět práce se dramaticky mění, nastupuje nová průmyslová revoluce.
Překotné změny můžou znamenat vážné ohrožení nejen firem, ale především zaměstnanců. Uspějí pouze ti, kteří se na ně budou dlouhodobě připravovat. Nesmíme se ale spokojit pouze s ochranou pracovních míst, musíme usilovat o využití Průmyslu 4.0 jako příležitosti pro zlepšení podmínek pro zaměstnance samotné do budoucna. Naštěstí už dávno neplatí, že jsme jen montovnou Evropy. Jak objíždím regiony České republiky, navštěvuji i spoustu továren. Čím dál častěji vídám firmy s novými technologiemi a s výrobou s vysokou přidanou hodnotou.
Zvlášť v mých domovských středních Čechách vidím, jak vyrůstají výzkumná centra, kde se tyto nové technologie dokonce vymýšlejí. Takže těm, kteří mají tendenci Českou republiku neustále shazovat, bych doporučil, aby se dívali trochu více kolem sebe na realitu.
Jakkoliv jsem napsal, že český průmysl se mění, čeká nás změna ještě daleko větší.
Pokud mluvím o souboru opatření s názvem Průmysl 4.0, pak mám na mysli nutnou reakci na daleko progresivnější změnu.
Číslovka 4 naznačuje, že by mělo jít o čtvrtou průmyslovou revoluci. Ta první přinesla tovární výrobu, druhá pak využití nových vědeckých poznatků a energetických zdrojů, třetí automatizaci. Čtvrtá, která klepe na dveře, znamená robotizaci, internetizaci a digitalizaci výroby.
Hodně zjednodušeně, po vzoru „chytrých" telefonů a „chytrých domácností„, vzniknou i „chytré“ továrny. Tato změna se u nás projeví o to víc, že průmysl u nás dominuje.
Spolu s „chytrými továrnami" se zcela změní používané technologie, systém řízení a bude to mít zásadní dopad na trh práce. Většinu tovární manuální práce už nebudou vykonávat lidé, díky internetu se budou výrobní procesy řídit na dálku. S tím klesne poptávka po málo kvalifikované práci a spousta lidí tak může přijít o zaměstnání.
Dlouhodobě tomu musíme přizpůsobit systém a strukturu vzdělávání, včetně čím dál víc důležitějšího celoživotního vzdělávání, abychom měli více kvalifikovaných lidí. Musíme víc investovat do vědy a výzkumu, abychom drželi krok s ostatními zeměmi.
Neříkám, že by veškerou vědu a výzkum měl financovat stát, ale je naší povinností vytvářet podmínky pro vznik výzkumných center, ať už soukromých, nebo státních.
Investice musí jít především do aplikovaného výzkumu, jehož plody budou komerčně využitelné, a ideálně hned českými firmami.
To je jedna část příprav na nástup „chytrých továren". Zároveň musíme pokračovat ve vytváření podmínek pro zaměstnance tak, aby z takovýchto změn měli také prospěch. Na západ od nás se zkracuje například pracovní doba, zlepšuje se sociální síť, systémy rekvalifikací. Je zároveň nutné přenastavit důchodový systém. My jako členové EU bychom měli sledovat i tyto trendy. U nás se pracuje osm hodin denně, v EU jsou země, například Švédsko, kde se už experimentuje se šestihodinovou pracovní dobou.
Zatím máme nízkou nezaměstnanost a pravicoví politici namítnou, že nás ekonomicky nic k tomuto kroku nenutí. Podle ČSSD však kratší doba strávená v práci přinese větší životní komfort, víc času na rodinný a osobní život a je na čase položit i tohle téma na stůl.
Průmysl 4.0 není věc zase až tak vzdálená. Pokud se na změny připravíme, budeme mít šanci vyhnout se značným sociálním otřesům. ČSSD si to uvědomuje. Je totiž stranou, která byla vždy na straně zaměstnanců, neměnila názor jako na obrtlíku a vždy se dívala i dopředu.
Zdroj: deník Právo, 26.06.2017
Jan Hamáček
- předseda Sněmovny
- místopředseda ČSSD