01.03.2017 Osobně považuji využití školních kuchyní a jídelen k přípravě doplňkových jídel za správnou cestu.
Podle § 1 věty poslední vyhlášky č. 282/2016 Sb. se tato vyhláška nevztahuje na školní stravování realizované podle vyhlášky č. 107/2005 Sb. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 107/2005 Sb. se školním stravováním rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení.
Podle § 122 odst. 4 školského zákona hmotné zabezpečení zahrnuje školní stravování po dobu pobytu žáků a studentů ve škole. Žák základní školy a nezletilý žák střední školy a konzervatoře má právo denně odebrat oběd.
Z toho tedy vyplývá, že není povinností zařízení školního stravování těchto škol v režimu školního stravování přesnídávky a svačiny poskytovat. Nicméně pokud zařízení školního stravování přístup v režimu školního stravování, byť v rámci doplňkové činnosti, zvolí, nevztahuje se na podávání těchto doplňkových jídel vyhláška č. 282/2016 Sb., neboť se jedná o činnost, která již regulována je – vyhláškou č. 107/2005 Sb.
Musí však tedy být dodrženy výživové normy pro jednotlivá doplňková jídla v procentech z celkové denní výživové dávky podle věku dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 107/2005 Sb. a finanční limity na nákup potravin podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Protože se však v rámci základního vzdělávání nejedná o dotovaný produkt, částka finančního limitu nezahrnuje další zejména personální a provozní náklady zařízení školního stravování.
Pro úplnost se dodává, že na prodej potravin a přípravu pokrmů mimo regulovaný režim školního stravování se vyhláška č. 282/2016 Sb. vztahuje.
Mgr. Petr Kořenek
- Člen Poslaneckého klubu za Zlínský kraj
- poslanec PS PČ